Jak změnit využití půdy, abychom snížili riziko povodní i sucha?

Aktuálně publikovaný vědecký článek Lenky Slavíkové (ve spolupráci s A. Milman z University of Massachusetts ve Spojených státech) zkoumá možnosti změny využívání půdy s cílem současně snižovat rizika povodní a sucha jak pro lidi, tak pro ekosystémy. Článek poskytuje systematický přehled stavu znalostí o využívání úprav půdy v oblastech vystavených oběma hydrologickým rizikům a o rozhodování vlastníků, správců a uživatelů půdy, kteří přímo ovlivňují rozhodnutí o úpravách na svém území. Zjištění autorek ukazují, že změny využívání půdy mohou podstatně ovlivňovat hydroklimatické podmínky, což vede ke zpomalení či snížení odtoku a infiltrování vody v místě dopadu srážek.

V textu jsou prezentovány typy úprav půdy (celkem 7 typů) a vysvětluje se, jak tyto úpravy interagují s hydrologickým cyklem a snižují hydrologická rizika. Geografický rozsah a konkrétní umístění úprav půdy ovlivňují, zda mají úpravy účinky na úrovni pozemku, místní úrovni nebo povodí.

Většina výzkumu zaměřeného na změny využívání půdy kvůli současným rizikům povodní a such je koncentrována v rozvojových zemí globálního Jihu. Zatímco v Asii a Africe se zkoumá převážně samozásobitelské zemědělství (a hlavním řešeným problémem je obživa), v Severní Americe, Evropě a Austrálii jsou zahrnuti různí vlastníci, správci a uživatelé půdy (a diskutuje se spíše celková odolnost a udržitelnost socio-ekologických systémů). Vlastníci, správci a uživatelé půdy jsou tedy heterogenní skupinou s různými potřebami, preferencemi a kapacitami. Otázka, jak se motivace a překážky k implementaci různých opatření liší mezi různými skupinami, zůstala rešerší provedenou v článku prozatím nezodpovězena.

Celkově lze konstatovat, že změny využívání půdy představují efektivní nástroj pro reakci na změny klimatu, přesto však zůstávají otevřené otázky ohledně rozsahu jejich přijetí a možnosti jejich implementace na úrovni potřebné pro poskytování přínosů v ploše povodí.

Odkaz na článek: https://www.annualreviews.org/doi/full/10.1146/annurev-environ-110922-031849