Jez u Děčína? Podél Labe pro něj nehorují, zjistila výzkumnice přes turismus

Děčín – Na pravém břehu po proudu kotví v pondělí 21. března velká turistická loď se švýcarskou vlajkou. Michaela Štěbetáková uvažuje, kolik turistů do Děčína přivezla. O návalu nic nevypovídá. Ano, je sice ještě docela zima, ale mladá žena „křtěná“ Labem vzpomíná, že i když po řece plula na přelomu května a června tuzemskou vyhlídkovou lodí, na palubě byla skoro sama. I podobné úvahy motivovaly 26letou výzkumnici ústecké Univerzity J. E. Purkyně k zkoumání toho, jestli jde boom turismu na Děčínsku očekávat s hypoteticky dokončeným plavebním stupněm Děčín (PSD). Loni byla jednou z osmi mladých vědců, jejichž výzkum podpořilo hejtmanství.

Michaela zpovídala klíčové aktéry, kterých se plavební stupeň dotýká. Podle jejího závěru dnes nikdo nedokáže odhadnout, jestli bude v Děčíně a okolí turistů víc, pokud bude kontroverzní, tři desetiletí plánovaná stavba pár kilometrů dál po proudu Labe nakonec skutečně stát. „Teď mohou větší lodě do Děčína obvykle plout do června, ty menší skoro po celý rok. Vlastně je jen několik dní s extrémně nízkou splavností. PSD by ale s největší pravděpodobností prodloužil splavnost Labe v klíčové letní sezoně i pro ty největší lodi,“ shrnuje doktorandka očekávaný přínos PSD pro turismus.

Projekt je ale momentálně u ledu. Kdyby se ledy s novou vládou u kormidla teoreticky pohnuly, podle nejoptimističtějších hlasů by mohlo být hotovo nejdříve v roce 2028. V programovém prohlášení se vláda zavázala k podpoře rozvoje šetrné vodní dopravy na stávajících tocích. Za tím nepochybně stojí i ministr dopravy. „Zlepšení podmínek splavnění Labe je v tomto smyslu zásadní, nicméně stále platí, že k výstavbě plavebního stupně Děčín je nutné vyřešit otázku dopadů na životním prostředí a jejich možných kompenzací,“ tlumočí Deníku František Jemelka, mluvčí ministerstva dopravy.

Samotný ministr dopravy Martin Kupka se k tématu nepřímo vyjadřoval nedávno pro časopis Pro města a obce. „U projektů splavnosti řek jsou v Česku výrazně důležitější stavby, než kanál Dunaj-Odra-Labe, konkrétně plavební stupně Děčín a Přelouč, které se roky a roky nedaří uskutečnit. Musíme se zaměřit na projekty, u nichž panuje naprostá odborná shoda, že budou prospěšné,“ řekl periodiku Kupka.

V prozatímní diskuzi o tom, co stavba přinese a o co kvůli ní přijdeme, se nejhlasitěji střetávají ekologové se zástupci vodní lobby. Michaela ve výzkumu naslouchala celé řadě dalších subjektů, kterých se PSD dotkne: představitelům samospráv, „MASek“, podnikatelům. „Snažila jsem se té vyhrocené diskuzi trochu obrousit hrany. Podle mě je chyba, že se vede na národní úrovni, vlastně jen mezi dvěma rezorty. Měla by víc zahrnout lokální aktéry, kterých se stavba i její výsledek nejvíc dotkne,“ myslí si studentka.

Jak zjistila, ne ve všech obcích podél Labe si od PSD a navazujícího předpokládaného rozvoje turismu slibují přínosy. „V některých už je třeba cestovní ruch rozvinutý, ale mají s ním negativní zkušenosti, nebo narážejí na své kapacity. Víc si od plavebního stupně slibují tam, kde turistů zatím moc není. Ale ani tam ne vždy turisty chtějí, mají rádi svůj klid,“ shrnuje Michaela s tím, že také nebude hračka připravit v obcích potřebnou infrastrukturu pro turismus.

Ne zcela jednoznačný obrázek poskytuje i příklad Dolních Zálezel, kterým dříve k rozvoji pomohla ústecká zdymadla. „Hodnotí tam pozitivně hlavně to, že to u Labe pěkně vypadá. Čili všímají si spíš přínosu zdejšího splavnění Labe pro místní, než pro rozvoj cestovního ruchu, který si ani tady vlastně úplně nepřáli,“ hodnotí doktorandka.

Z Michaelina výzkumu vyplývá, že největšími skutečnými benefity plánované stavby můžou být kromě významu pro lodní dopravu energetická soběstačnost Děčína, to díky malé vodní elektrárně na jezu, a napojení Labe na moře. Negativa jsou kvůli zásahu stavby a zintenzivnění dopravy na Labi pro přírodu. „Příliš se nemluví o tom, že by plavební stupeň měl vzdout hladinu zhruba jen za hranice Děčína,“ upozorňuje studentka.

Zvýšení plavebních dní směrem do Ústí by se pravděpodobně muselo řešit dalšími opatřeními, například prohrábkami dna, jak o tom mluví někteří aktéři. V dosavadní diskuzi podle studentky také nezní příliš hlasitě, co se vlastně bude na Labi pravděpodobně vozit. „Asi to, co co nepotřebuje velikou rychlost dopravy, jako odpady nebo materiály z ČOV,“ říká Michaela s tím, že i s plavebním stupněm je reálné, že velké lodi neproplují od hranic Děčína dál.