Meandry, zeleň a přístup k vodě: jakou podobu Bílé Nisy si přejí obyvatelé Jablonce nad Nisou?

Jak by měl vypadat městský vodní tok, aby jej lidé přijali za svůj a rádi využívali jeho okolí? Právě tuto otázku sledovalo dotazníkové šetření v Jablonci nad Nisou, zaměřené na plánovanou revitalizaci Bílé Nisy mezi Rýnovicemi a Mšenem. Výzkumníci oslovili přímo v zájmové lokalitě 552 lidí, z nichž se do šetření zapojilo 246. Přibližně 83 % respondentů žilo v blízkém okolí toku a dvě třetiny lokalitu navštěvovaly denně nebo několikrát týdně. Nešlo tedy pouze o obecné názory na městskou přírodu, ale především o zkušenosti lidí, kteří daným územím pravidelně procházejí nebo v něm tráví čas.

Výsledky ukazují poměrně silnou podporu přírodě bližší podoby toku. Ze šestnácti hodnocených prvků se respondentům nejvíce líbily meandry, ostrůvky v řece, pestrá zeleň podél toku a možnost dostat se blíže k vodě pomocí schodů nebo malého mola. Na opačném konci žebříčku skončily zatrubněný tok, betonové koryto a protipovodňové zdi. Respondenti zároveň od revitalizace očekávají především zlepšení životního prostředí pro rostliny a živočichy, kvality vody a ovzduší a místního mikroklimatu. Za důležité považují také možnosti rekreace a ochranu před povodněmi.

Podrobnější vyhodnocení ale ukázalo, že místní veřejnost netvoří jednu názorově jednotnou skupinu. Pro přibližně 41 % respondentů bylo nejdůležitější, aby Bílá Nisa nebyla vedena v betonovém korytě; tito lidé preferovali meandrující tok, širší pás vegetace a přístup k vodě. Dalších 47 % kladlo největší důraz právě na možnost sejít k řece a zároveň negativně hodnotilo betonové koryto a okolí bez břehové zeleně. Zbývajících přibližně 12 % naopak upřednostňovalo upravenější podobu toku s betonovým korytem, travnatými břehy a městským parkem. V této menší skupině byli silněji zastoupeni senioři, její preference však byly celkově méně výrazné. Výsledky tak připomínají, že za průměrným hodnocením se mohou skrývat rozdílné představy různých skupin obyvatel.

Podobné šetření nemůže samo rozhodnout, jak má výsledná revitalizace vypadat. Návrh musí respektovat prostorové, technické, majetkové, bezpečnostní i ekologické podmínky konkrétního místa. Znalost preferencí místních obyvatel však může pomoci připravit řešení, které bude lépe přijímáno, a včas odhalit témata, která je potřeba veřejnosti vysvětlovat. Studie vznikla v rámci projektu ReBioClim (https://www.interreg-central.eu/projects/rebioclim/), který podporuje obnovu menších městských toků pomocí přírodě blízkých řešení. Obdobná šetření probíhají také v Drážďanech, Poznani a Senici. Celá česká studie je volně dostupná v PDF a může být užitečnou inspirací pro města, projektanty i další aktéry připravující revitalizace městských vodních toků.

Přečíst celou studii si můžete zde: https://www.ieep.cz/revitalizace-vodnich-toku-vysledky-dotaznikoveho-setreni-v-jablonci-nad-nisou/