Plavební stupeň Labe ‒ potenciál pro rozvoj cestovního ruchu?

Záměr regulace vodního toku na Dolním Labi rezonuje veřejností již několik desítek let. Řeky mají, a v minulosti vždy měly, velký potenciál nejen pro rozvoj dopravy a měst, která na nich ležela, ale plní také ekologickou, energetickou, kulturní či estetickou funkci. Kolem nich vznikají místa k odpočinku, regeneraci a pozitivně působí na celkový ráz krajiny.  Všechny tyto vlastnosti platí také o Labi, které z pohledu dopravy poskytuje jistý potenciál pro napojení Česka na námořní vodní cesty, Labe je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T. Nesmíme však opomenout i ostatní neméně důležité vlastnosti a funkce, které nám poskytuje.

Za problematickou část je vzhledem k omezené a sezónní splavnosti v dopravní komunitě považován úsek mezi Masarykovy zdymadly v Ústí nad Labem a státní hranicí s Německem. Tento úsek Labe je výjimečný také z několika dalších důvodů, kterými jsou zejména místa s mnohonásobnou ochranou přírody. Jedinečnost místní krajiny si lidé uvědomovali již v minulosti, kdy tato oblast začala být nazývána Českosaské Švýcarsko a stala se cílem turistů či umělců. V současné době vodní tok hraničí s NP Českosaské Švýcarsko, spadá pod CHKO Labské pískovce a CHKO České Středohoří, předmětem ochrany jsou také lesní porosty a kvádrové pískovce NPR Kaňon Labe. Labe a jeho říční niva jsou v tomto úseku také významným krajinným prvkem a v několika úsecích (Hřenská skalní města, Stříbrný roh, Údolí Labe a 13 dalších) zastává funkci prvků Územního systému ekologické stability.

Zvláštní ochrana přírody a krajiny se neprojevuje pouze samotnou ochranou území či druhů, ale rozvíjí také potenciál daného místa. Protože je daný organismus či krajina chráněná a často i jedinečná, zvyšuje zajímavost místa pro širokou veřejnost. Zájem cestovního ruchu ovšem musí být v rovnováze se zájmem ochrany přírody a krajiny. Přílišný důraz na infrastrukturu cestovního ruchu či intenzita cestovního ruchu samotná může přírodní hodnoty poškodit či zničit. Pokud ztratíme jedinečnost daného místa, můžeme ztratit jedinečnost i celé destinace.

 

Z pohledu rozvoje cestovního ruchu proto vyvstávají otázky:

Jaká je únosnost říční krajiny Dolního Labe z pohledu zatížení cestovním ruchem?

Může být cestovní ruch v tomto území skutečně významným hybatelem rozvoje území?

Vyrovná rozvoj realizačních předpokladů cestovního ruchu (např. vodní plocha nad PS Labe) možné ohrožení jeho přírodních předpokladů (poškození ekosystémů a krajinného rázu území)?

Neztratíme více, než jsme získali?

 

Odkaz na související informace

Konflikty, dokumentace a parametry stavby: http://voda.ujep.cz/plavebni-stupen-decin-konflikty-dokumentace-a-parametry-stavby/