Bariéry povodňového managementu pohledem starostů a starostek malých obcí

Současné strategie povodňového managementu připisují stále rostoucí význam jednotlivcům, komunitám, ale také nejnižším samosprávním jednotkám, tedy obcím. Jen málo pozornosti je však věnováno zjišťování bariér, kterým mohou zejména populačně malé obce a jejich představitelé čelit při zavádění opatření ke zmírňování povodňových rizik.

V roce 2016 jsme zahájili výzkum zaměřený na starosty a starostky populačně malých obcí, které jsou ohrožovány povodněmi. Při účely průzkumu se jednalo o obce vybraných krajů, v nichž je významná část zástavby lokalizována v rozlivových plochách povodní s dobou opakování Q100 a větší.

V celkem 35 rozhovorech realizovaných v Ústeckém a Moravskoslezském kraji jsme se starostů a starostek ptali na to, která opatření realizují a která nikoliv, případně z jakých důvodů. Za opatření, která sami označili jako proveditelná, považovali starostové a starostky nejčastěji monitoring stavu vodních toků (34 %) a místní varovné systémy (36 %). Za obtížně či zcela nerealizovatelná opatření považovali nejčastěji protipovodňové hráze (29 %) a výkupy pozemků (29 %). Jako nejčastější bariéry byly zmiňovány překryvy s agendou jiných institucí (úpravy a revitalizace vodních toků), nedostatek finančních zdrojů (úpravy vodních toků a výkupy pozemků), ale též nedostatečné kompetence (různá opatření, včetně územně plánovacích).

Jedním ze zřetelných problémů, na které výzkum upozorňuje, je fragmentace agendy mezi více subjektů. Zatímco v některých případech probíhá konstruktivní spolupráce mezi obcemi, správami povodí či vlastníky pozemků, v jiných případech uvedli starostové a starostky rozdílné priority a přístupy těchto aktérů. Obce se tak nezřídka dostávají do zdánlivě neřešitelných situací. V územích, dříve rozvíjených v souladu s územním plánem, jsou nyní v souladu s legislativou (a v návaznosti na Evropskou povodňovou směrnici) vymezeny zóny povodňového ohrožení a investiční akce spojené s rozvojem obce jsou zde velmi problematické. V dalších krocích výzkumu se proto zaměříme na identifikaci příkladů dobré praxe při překonávání rozdílných priorit různých aktérů.

Máte svůj vlastní příběh ze života obce? Zanechte komentář, nebo nám napište.

 

Souhrnné výsledky průzkumu a detailní výsledky za Ústecký kraj naleznete zde:

Raška P, Dostál P, Siwek T a kol. (2018) Zmírňování povodňových rizik jako společenská praxe. Wolters Kluwer ČR, Praha. – Publikaci doručíme zdarma na základě poptávky.

Raška P, Slavíková L, Kopáček M, Hrnčířová V (2017) Realizovatelnost územních protipovodňových opatření pohledem starostů malých obcí. Urbanismus a územní rozvoj 20(5): 23−30. http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2017/2017-05/04-realizovatelnost.pdf

Slavíková L, Raška P, Kopáček M (2018)  Mayors and “their” land: revealing approaches to flood risk management in small municipalities. Journal of Flood Risk Management. DOI: 10.1111/jfr3.12474