Jak české domácnosti nakládají se srážkovou vodou?

V posledních letech je v Česku intenzivně diskutována problematika sucha. Ať už sucho pro konkrétní domácnost prakticky znamená nedostatek vláhy na zahradě, snižující se hladinu vody ve studni či zákaz napouštění bazénu a zalévání pitnou vodou kvůli jejímu (lokálnímu) nedostatku, dostane se k otázce nakládání se srážkovou vodou. Otázkou pro mnoho domácností je zda, jak a kolik srážkové vody na svém pozemku zachytávat, „skladovat“, resp. upravovat, aby byla připravena k použití pro chvíle nedostatku.

V rámci projektu TAČR Ekonomické nástroje pro podporu udržitelného nakládání se srážkovými vodami v obcích (řešeno ve spolupráci v ČVUT v Praze) jsme zadali průzkum veřejného mínění (agentura STEM) a realizovali případové studie s cílem zjistit, jaké jsou motivace domácností k zadržování a využívání srážové vody.

Z výsledků šetření mezi respondenty žijícími v rodinných domech vyplývá, že hlavní motivací k zachytávání srážkové vody domácnostmi je snaha ušetřit peníze za zalévání zahrady (47 % respondentů). Další motivací je vyšší vhodnost dešťové vody pro zalévání rostlin (19 %) a snaha ušetřit podpovrchové zdroje pitné a užitkové vody (6 %). Celých 20 % respondentů naopak uvedlo, že srážkovou vodu nijak nezachytává.

K většímu využívání srážkové vody by domácnosti motivovaly: dotace na nádrže a zařízení k zadržování srážkové vody (31 % respondentů), dále výrazné zdražení pitné vody (19 %), slevy na stočném (16 %) a dostatek informací o možnostech, nákladech a úsporách při využívání srážkové vody (13 %).

 

Publikace výsledků výzkumu:

Slavíková L, Macháč J (2017) Nakládání se srážkovou vodou z pohledu českých domácností. Veřejná správa 22: 22-23.  Článek ke stažení ZDE